Ze života dnešních pilotů.

 

Jsem hrdý na to, že v  roce 2010 , se stala 211. stíhací letka Gripenů ,
pod vedením pplk.Miky , plnohodnotným členem associace ,,TYGŘI,, v Evropě
a zároveň piloti této letky vyhráli soutěž,,TYGR,, v letošním roce . Blahopřeji.
Jiří Kurz

Zástupce spojených sil  ČR a velitel  Vzdušných sil ČR -  Generál  Ing. Jiří Verner

 
 

V současné době  jsou kladeny na piloty ve výcviku úplně jiné
nároky a tak práce má trochu jinou podobu. Jsou cvičeni a musejí ovládat náročnější  techniku, programování,obsluhu PC  v letounu, angličtinu. Musí jim býti vlastní rychlé a přesné
rozhodování v časové tísni, nepodléhat stresu a vlastnit vysokou fyzickou  schopnost.   Na těchto strojích létají :

1. V Čáslavi
2. V Náměšti nad Oslavou
3. V Přerově
4. Ve Kbelích
5. Ve škole v Pardubicích /CLV/ centrum leteckého výcviku/
6. V cizině

 

Úkoly pilotů 

 

Hlavním jejich úkolem  je zabezpečení obrany a suverenity vzdušného prostoru České republiky a příhraničního vzdušného prostoru sousedních států v rámci NATO v Evropě. V míru plní úkoly ostrahy vzdušného prostoru letouny vyčleněnými do pohotovostního systému v rámci systému PVO NATO.

Piloti pracují v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO-NATINADS.

 

 Jas 39 Gripen

Nadzvukové letouny JAS-39 Gripen byly pronajaty na dobu 10 let.

 

Nabídky na vyzbrojení našeho letectva odevzdalo 7 zemí – Belgie, Francie, Nizozemsko, Kanada, Německo, Švédsko a USA. Dne 30.11. 2003 ukončila meziresortní komise vyhodnocení studií proveditelnosti a podle zadaných kritérií stanovila pořadí jednotlivých nabídek, které ministr obrany předložil vládě ČR. Komise doporučila jako nejvýhodnější švédskou nabídku na komplexní systém JAS-39 Gripen. Vláda ČR rozhodla, že pro Armádu ČR je tato nabídka nejlepší.

V srpnu 2004 zahájili první čeští piloti, pplk. gšt. Petr Mikulenka (velitel 21. křídla taktického letectva) a pplk. Michael Borůvka (velitel 211. taktické letky), výcvik na základně Satenäs ve Švédsku. V říjnu se k nim připojili další letci, kteří létali na letounech MiG-21 a L-159 a příslušníci inženýrsko letecké služby. V říjnu 2004 vzlétl ke zkušebnímu letu první, pro české letectvo vyrobený nadzvukový bojový letoun JAS-39 C Gripen.

 

 Gripen se vyznačuje generačně novými bojovými možnostmi a výkony a také vysokou operační připraveností a nízkými provozními náklady ze všech stíhacích letounů, které jsou v současné době v operačním nasazení, za než vděčí spojení progresivní konstrukce, použití vyspělých technologií, moderních komponentů a vysoce spolehlivého motoru Volvo RM 12. Plně integrovaný avionický systém dává letounu potřebnou „inteligenci“ pro maximální využití jeho schopností zaručující přesné navedení munice na cíl.

 

Moderní a provozně vyzrálý datový spoj umožňuje jeho pilotům využívat v reálném čase taktické informace a poskytuje pilotovi dokonalý situační přehled v kterékoliv roli. Díky spojení vyspělého aerodynamického řešení a elektroimpulsního řízení má letoun vynikající schopnosti v manévrovém vzdušném boji. Kombinace konstrukčních prvků zaručujících nízkou zjistitelnost radarem, infračervenými i vizuálními prostředky, multirežimového palubního radiolokátoru dalekého dosahu Ericsson PS05/A a integrace dat ze senzorů zaručuje vysokou pravděpodobnost zničení protivníka při vzdušném boji za hranicí přímé viditelnosti.

 

 

21. základna Taktického letectva Čáslav.

 

K 1.prosinci 2003 byla transformována  ze 4. základny  taktického  letectva.

              Velitelem 21. základny TL je:

     Plk. gšt. Ing Petr Lanči

 

Součástí organizační struktury základny je 21. křídlo taktického letectva se dvěma taktickými letkami, 211. a 212. taktickou letkou. Do funkce velitele křídla byl ustanoven pplk.gšt. Petr Mikulenka.

 

 211. taktická letka byla vyzbrojena nadzvukovými stíhacími letouny Jas 39 Gripen

 

 

212. taktická letka  je vyzbrojena víceúčelovými podzvukovými letouny Aero L-159 ALCA pokročilý lehký bojový letoun. První dva letouny přistály v Čáslavi koncem roku 2000. V první polovině roku 2003 byla letka přezbrojena na plánovaný počet 24 letounů. Velitelem 212. TL je mjr. Petr Tománek.

 

Konstrukce letadla vychází z ověřené a úspěšné aerodynamické konfi gurace řady letadel L-39/L- 59 a konstrukce L-59 ve spojení s moderním motorem F124-GA-100, pokročilou avionikou, a detekčními systémy. Zbraňově-navigační systém letounu zahrnuje vícefunkční radiolokátor FIAR Grifo L. Výzbroj letadla je kompatibilní s normami NATO, skládá se z kanónové, řízené a neřízené raketové a bombardovací munice.

 

Bojové použití letadla zahrnuje úlohy podpory pozemních vojsk na bojišti, údery proti pozemním cílům v zázemí nepřítele, boj s letectvem protivníka ve vzduchu i na zemi a taktický letecký průzkum. Vzhledem k určení letadla je rozhodující výzbroj proti pozemním cílům. 

 

Místo výcviku pilotů:  

Jas 29 na stojánce  v Čáslavi

 

 

 

                        

 

Základna -  Náměšť nad Oslavou:

 

Vznik: 2.12.2003, velitelé : 2003    -   Mjr.Ing Martin Hejra, 1.9.2004 pplk.Ing.Staněk,Ing. plk.Štefánik

 

 Velitel  22. základny letectva

Plk.gnš. Ing. Libor Štefánik

 

Z 32. zTL v Náměšti nad Oslavou se stala 22. základna letectva. Přesunují se sem vrtulníky  z Přerova. Armáda zdůvodňuje tento přesun nutností využití investic v řádu stovek milionů, které byly a ještě budou použity k úpravě náměšťské základny. Nezanedbatelný faktem je přitom i to, že největší část těchto prostředků pochází přímo z fondů NATO, stejně jako tomu bylo v Čáslavi.

Letouny v používání :

 

 

L-159 od roku 2004

Mi-24/35  od roku 2006

 

Organisace : 22 ZL, 221 vrtulníková letka , 222 výcviková letka, 223 letka oprav

L-39 Albatros od 12.1.2012 opět v provozu

 

 

 MNO na stojánce                                                        

  Vlitelé při rozboru

 

 

 

 

23. základna vrtulníkového letectva-Přerov

 

Foto: mjr.  Šmotek, mjr. Janiš, mjr. Schwarz, mjr. Trela , Hottmar i dalších. pplk.  Braun,  Kouřil, kpt. Czvalinga, pplk. Špaček, kpt. Hnilica, mjr.Krahulík

K 1. 10. 2008 došlo k již déle avizované změně struktury základny vrtulníkového letectva v Přerově. V rámci reorganizace Armády české republiky je od tohoto datumu budována základna pro smíšený provoz. Ve struktuře základny zůstala pouze jedna vrtulníková letka s vrtulníky typu Mi-17 a Mi-171Š. Letka bitevních

 

Hlavní úkoly

• vysazování průzkumných skupin
• přeprava osob a materiálu
• vzdušný průzkum
• zabezpečení velení a spojení

Letecká výzbroj

Dopravní vrtulníky: Mi-17/ Mi-171Š

Střední, víceúčelový vrtulník pro přepravu 24 osob nebo 4000 kg nákladu (3000 kg v podvěsu, přepravu výsadkářů nebo raněných).

Max. rychlost: 250 km/h
Vzletová hmotnost: 13000 kg
Max. dolet: 570 km
Dostup: 4500 m

 

Přeletem prvních šesti vrtulníků Mi-24/35 byl zahájen přesun letecké techniky z přerovského letiště do Náměšti nad Oslavou. Dle reoganizace ozbrojených sil se náměšťská základna stane letištěm pro letku bitevních vrtulníků. Do konce srpna potom do Náměšti přeletí dalších osmnáct bitevních vrtulníků. 

Hlavní úkoly

• palebná podpora
• vysazování průzkumných skupin
• přeprava osob a materiálu
• vzdušný průzkum
• transport zraněných
• záchrana v bojové akci
• zabezpečení velení a spojení

 

---

 

 

 

Mi-24/35

 

 

Mi-24/35

Bitevní, víceúčelový vrtulník určený k ničení tanků a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1500 kg materiálu.

Maximální rychlost: 335 km/h
Vzletová hmotnost: 11500 kg
Max. dolet: 495 km

 

 

   
osádka u letounu 

 

 

24. základna dopravního letectva Kbely :

Foto z archivu J.Kuba

 

Velitel základny plk.gnš. Ing.Jiří Vávra

 

Základna Velitelské letky : Kbely 

Casy

Boening 737-800

Boening 737-800

 

 

Létání mimo území ČR  : Afganistán :

 Vrtulníková letka s MI-17   /foto Ing.Levický,   plk.Hrubý/

 

Hlavní úkoly jednotky :

• přeprava osob a nákladů  ve dne i v noci
• přeprava zraněných na palubě vrtulníku 
• vizuální průzkum

   

 

 

Zprávy : CIAF- 2011 Hradec Králové se povedl.

Kateřina Černíková - sportovní redaktorka  StudentPoint .cz    u   Mig-15 bis  na CIAF V  Hradci Králové  / září 2011/

 

Plk.Ing. Marian Bukovský u Mig-29 / velitel Slov. vzdušných sil     

  

Září 2011- Mig 29                    

 

Pilot a letoun z UK

Dopravní CASA

 

Hradecké letiště už má mezinárodní parametry.

 Dne 30. března 2008 slouží  též jako  mezinárodní letiště s vnější hranicí schengenského prostoru a je způsobilé přijímat lety z celého světa. Vlastníkem je město Hradec Králové a provozovatelem obchodní společnost Letecké služby. Provoz zde byl zahájen v roce 1930.  

 

Na letiště Hradec Králové začínají létat i pravidelné linky z Prahy :

 

Cesna 525 Citation Jet

 

 

1. Jak se stát vojenským  pilotem  ?

 

Motto dne :  Chci se stát vojenským pilotem, jak a co mám dělat ?

 

Jistě, dobrá otázka, v současné době stojí jen prolétnout se na simulátoru  v mracích a udělat sestup , by ,,Aeroweb.cz ,, několik tisíc korun. Výcvik od piky až do vycvičenosti dopravního pilota na Boening -  B 737 přijde kolem 2 mil. korun. Kdo si to může dovolit ? Takže je možná cesta, kterou jsem volil předmnoha lety i já , stát se vojenským pilotem. Potřebujete být zdravý, schopnost učit se, vlastnit lásku  k létání. Jak a co dále čtěte na tomto webu v oddíle : Jak se stát  vojenským pilotem,, , kde Vás seznamuji s detaily a zároveň pro Vás připravuji foto reportáž z CLV / letecké školy v Pardubicích /.

Jiří Kurz

Na tomto letounu L 159  Alca , byste později létali

 

 

  L-159 Alca

 

Pardubice –škola vojenských pilotů : CLV

 

Ředitelem je Ing.plk. Miroslav Brož. 

 

Výcvik letového a pozemního personálu : Zajišťují  Karel Duchan a další piloti.

Centrum leteckého výcviku sídlící v Pardubicích zajišťuje od roku 2004 kompletní výcvik budoucích pilotů Armády ČR. Posluchači Univerzity obrany v Brně zde absolvují základní kurs na pístových strojích Z-142C AF a poté jsou rozděleni do pokračovacího výcviku pro piloty vrtulníkového, taktického a dopravního letectva. Samotný výcvik se skládá z mnoha etap od létání po okruhu až po nácvik vzdušného boje. Po vyřazení od CLV piloti přechází k vojenským útvarům, kde absolvují přeškolení na zde používané typy.

 

Centrum leteckého výcviku v současně době provozuje osm strojů Z-142C AF, osm proudových L-39C, dva dopravní L-410 UVP, tři vrtulníky Mi-17 a pět strojů Mi-2. Piloti jsou školeni v moderním prostředí za použití multimediálních prostředků. Součástí vybavení je např. i základní trenažér pro stroje L-39.  

Každoročně se v CLV nalétá cca 5 000 hodin, z čehož naprostá většina připadá na výcvikové mise. Výcvik u CLV vyniká vysokou mírou profesionality a bezpečnosti.  

Jak a co dělat:

1.přihásíte se na Vojenské správě v místě bydliště.

2. Po lékařských prohlídkách můžete začít studovat ve  Vyškově ve Vojenské škole nebo v Brně na Universitě Obrany.

3.  V době studia začnete provádět letecký výcvik v     Pardubicích na L-142 /50 hodin/ , pak naletounu L-139 Albatros - využití pro takticé letectvo -200 hod.odlétat.

nebo se rozhodnete pro dopravní L-410 /100 hodin/ a nebo výcvik na vvrtulníku MI-2 /100 hod.

 

Po  absolvování 5-ti letého studia jste připraveni býti   vojenským pilotem .

 

Praktický přříklad výcviku :

          

        Jak začala létat Kateřina Hlavsová .

           

                             

Naše první novodobá trysková vojenská pilotka.

                      V 50-tých letech to byla pilotka Bačová.

 

Většina lidí asi příliš nevěřila, že bych se mohla vojenskou pilotkou skutečně stát.  

Ke studiu oboru pilot vojenského letadla na tehdejší brněnské Vojenské akademii jsi byla přijata na podzim 2002. Jaké bylo tvé první setkání s vojenskou realitou?

Je pravda, že v té době jsem vůbec netušila, o čem armáda je a co od ní mohu očekávat. Ještě před studiem samotným jsem musela projít tříměsíčním základním vojenským výcvikem.

Na druhou stranu jsi se ale konečně věnovala leteckým odbornostem, ne?

Právě že nikoliv. První ročník měl spíše strojní zaměření a převládaly tam předměty jako matematika, fyzika nebo technické kreslení. S létáním to nemělo v podstatě nic společného. Jedinou výjimkou byla specializovaná tělesná příprava, kdy jsme se například na jakýchsi točnicích učili vyrovnávat s různými polohami těla a dalšími specifiky pilotního povolání.

Takže letecké předměty přišly na řadu až ve druhém ročníku?

Přesně tak. Ve druháku už jsme měli předměty jako aerodynamika, navigace, konstrukce letadel nebo letecké motory a naopak začaly ubývat strojařské předměty, což bylo určitě pozitivní. Ne snad že by ty letecké byly nějak výrazně lehčí, ale pro mě osobně byly mnohem zajímavější, a tak mě učení víc bavilo. začátku třetího ročníku. Absolvovala jsem pět povinných seskoků – čtyři denní, z vrtulníku Mi-17 z výšky 600 metrů, a jeden seskok noční.

To ale pořád ještě není létání. Kdy jsi vlastně poprvé usedla do kabiny vojenského letadla?

To bylo až ve třetím ročníku, kdy jsme letní semestr absolvovali v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Po zhruba měsíční teorii a nezbytných zkouškách jsme začali skutečně létat. Museli jsme odlétat 46 hodin na letadlech Zlin Z-142 CAF. Během 46 letových hodin jsme tak odlétali okruhy, akrobacii, noční lety i lety IFR, nízké navigační lety i slétanost ve dvojici.  Na konci výcviku se absolventi vždy rozdělují s tím, že z některých se stanou stíhači a z jiných pak piloti vrtulníků nebo dopravních letounů.

Jak probíhalo tvoje zařazení?

Nadřízení nás hodnotili podle výsledků dosahovaných v celém průběhu leteckého výcviku. Každý žák měl možnost napsat, na čem by chtěl létat, ale rozhodně to nehrálo roli. Někteří piloti tak skončili jinde, než si přáli. Já osobně jsem od začátku chtěla létat na takzvaných rychlých, tedy na proudových bojových letounech.

Jak se z tebe tedy stala proudová pilotka?

Materiální část přeškolení na L-39 Albatros jsme absolvovali v tehdejším výcvikovém středisku v Přerově a poté jsme se opět přesunuli do Pardubic.

A první dojmy z nového typu?

Hlavní byla asi ta rychlost, 400 km/h v nízkém horizontálním letu mi tehdy připadalo jako obrovský fofr. Pilotáž také vyžadovala mnohem více úkonů než dřív a pamatuji si, že jsem si říkala, jestli vůbec dokážu dělat všechny najednou. Jaké bylo tvé osobní první „sólo“?

Na první samostatný let jsem šla asi po deseti hodinách odlétaných s instruktorem.

Létání i školní výuku jsi zvládla bez větších potíží a v roce 2006 jsi úspěšně absolvovala Univerzitu obrany.

Co se tím ve tvé kariéře změnilo?

Z praktického hlediska toho zase tolik není. Sice už nejsem posluchačem vojenské školy a byla jsem zařazena k 22. základně letectva v Náměšti nad Oslavou jako pilot L-39, ale výcvik tím pro mě vlastně teprve začal. 

   Hovořil Tomáš Souček

                            Volně zpracoval  Jiří Kurz